Mám kufr plnej přebytečnejch krámů
a mapu zabalenou do plátna.
Můj vlak však jede na vopačnou stranu
a moje jízdenka je dávno neplatná.
Někde ve vzpomínkách stojí dům,
ještě vidím, jak se kouří z komína.
V tom domě pro mě prostřený stůl
tam já a moje rodina
moje minulost se na mě šklebí
a srdce bolí když si vzpomenu
že stromy který měly dorůst k nebi
tu leží vyvrácený z kořenů.
Jsem černej pasažér,
nemám cíl ani směr.
Vezu se načerno životem a nevím.
Jsem černej pasažér,
nemám cíl ani směr.
Vezu se odnikud nikam a nevím,
kde skončím.
Mám to všechno na barevný fotce
někdy z minulýho století.
Tu jedinou a pocit bezdomovce
si s sebou vezu stále v paměti.
Jsem černej pasažér,
nemám cíl ani směr.
Vezu se načerno životem a nevím.
Jsem černej pasažér,
nemám cíl ani směr.
Vezu se odnikud nikam a nevím,
kde skončím.
Mám kufr plnej přebytečnejch krámů
a mapu zabalenou do plátna.
Můj vlak však jede na vopačnou stranu
a moje jízdenka je dávno neplatná.
